Tři studenti jednoho gymnázia se pravidelně scházeli vždy po deseti letech s úkolem zorganizovat pomaturitní přátelské setkání všech absolventů ročníku. A na čem se dohodli?
Po deseti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Servírky tam mají pěkná prsa.”
Po dvaceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Čepují tam výborné pivo.”
Po třiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Kdo bude chtít, dostane tam i dietní stravu.”
Po čtyřiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Mají tam bezbariérový přístup.”
Po padesáti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Ještě jsme tam nebyli.”
Další vtipy z kategorie
Školní představení, hlavní aktérka má strašnou trému, a tak jí maminka radí: „Říkej si pořád: nemám trému, nemám trému... Určitě ti to pomůže.”
Vycházející hvězdička přijde na pódium, vezme do ruky mikrofon a povídá: „Dobrý den, jmenuji se Veronika Vyčvachtalová a nemám trému, nemám trému...”
-
+


15. 12. 2011
Paní učitelka říká dětem, aby vymyslely větu se slovem pakliže. Vyvolá Aničku: „Květiny se musí hodně zalévat, pakliže je hodně sucho!”
„Výborně!”
Vyvolá Pepíčka: „Jeli jsme na hory vlakem, vlak cuknul a na tatínka spadl batoh, pak lyže!”
-
+


15. 12. 2011
Kde žijí kanibalové?
V Kanibálii.
-
+


15. 12. 2011
Když už čteš pod lavicí, alespoň si k tomu nelehej na podlahu.
-
+


15. 12. 2011
Tabuli máš smazat tak, aby třída po nás viděla, co napíšou oni, a ne, co jsme napsali my.
-
+


15. 12. 2011
Medici trénovali práci s mikroskopem a měli hledat bakterie ve slinách. Někteří se domluvili a vpasovali spolužačce na sklíčko kapku spermatu. Každý čučel do svého okuláru, potom kolegům navzájem a dotyčná začala nadšeně vykřikovat: „Vy tam máte jen nějaký sliz, ale já mám ty bakterie k světu, ty jsou!”
Přišel k tomu profesor, chvíli na to kouká a pak povídá: „Slečno, že si ráno nečistíte zuby, je vaše věc, ale prosím vás, udělejte mi to k vůli, příště si aspoň vypláchněte ústa.”
-
+


15. 12. 2011
„Děti,” vykládá paní učitelka ve druhé třídě, „boje na Dukle byly strašně těžké, mnoho lidí tam padlo, i mnozí z vašich příbuzných. Je tu někdo takový mezi vámi?”
Jožka se hlásí: „Prosím, prosím, můj děda tam padl!”
Paní učitelka ho hladí po hlavě a ptá se: „A jak se jmenoval děda?”
„Obersturmbannführer Lembke!”
-
+


15. 12. 2011
Modřiny je opakem módu odpočinku.
-
+


15. 12. 2011
„Áďo, jak poznáš holé větné členy?”
„Podle pleši.”
-
+


15. 12. 2011
Na studentské koleji pláče dívka. Přistoupí k ní kamarádka: „Co je?”
„Ale, napsala jsem rodičům, že potřebuju peníze na počítač.”
„A oni neposlali?”
„Hůř než to - poslali mi počítač.”
-
+


15. 12. 2011